Jednoho dne slunečného
Na místě lidem neznámém
Šlo cosi růžového
A střetlo se to s metalem
Každý stál na svém břehu
Však lávka byla úzká
Disko bylo ve střehu
Jak skoční tahle schůzka?
A disko drze povídá
"Uhni mi ty, černá svině"
Však metal diskem pohrdá
A jde dál
Sebejistě, hrdě, líně
Disko se nevzdalo
"Já půjdu přes ten most první!"
A teď už metal nasralo
Otočil se a zařval na něj:
"Chcípni!"
"Vyzívám tě na souboj
Ať vítěze určí hudba,"
Jenže disko nevědělo
Že vítězství, je metalova sudba
A růžová zapěla
O lásce a o kytičkách
Ale souboj projela
Ještě dřív než začala
Potom metal spustil zvesela
Zahrál temný rockový rif
A řádně bušil do bicích
Svět něco takového neslyšel nikdy dřív
Nemohl se mu rovnat nikdo z žijících
A možná ani z těch mrtvých ne
Když zahřál sólo pořádné
Zesměšnil to disko podřadné
Struny řvou, basa drtí kameny
Bubny šílí, disko je zmatený
A pak ten hlas satanův
Ten dokonalý zvuk
Slyšelo ho nebe, peklo
A ozval se divný hluk
A teď se disko leklo
Začalo pištět, kvílet
Jenže nic nezmohlo
Mohlo jenom šílet
Metal se nasral, vařil krev
"Už mám dost těch hnusných plev."
Nastoupil ten děsivý řev
Červená prýští z růžových cév
Tak kdo je šváb? A kdo je lev?
Bolestně umírá růžový zjev
Potom metal přešel řeku
Jako vítěz, jako král
Nechal průchod svému vzteku
A dál temně na kytaru hrál…
Třískala jsem se smíchy :D Dobře dobře, správně, vždyť my disko nestrpíme!!! :-D